Na základě výsledků našeho výzkumu můžeme říct, že čeští novináři ve zpravodajských médiích jsou obecně docela mladí, vzdělaní lidé, častěji muži než ženy. Z 291 dotazovaných novinářů v České republice bylo 165 mužů (56,7 %) a 126 žen (43,3 %), což podle odhadů reflektuje situaci v redakcích. Totéž lze říct o relativně nízkém průměrném věku žurnalistů – 35,68 let (s=9,44, polovina respondentů byla přitom mladší 34 let), neboť existuje generační propast způsobená společenskými změnami po sametové revoluci v roce 1989. Celková úroveň vzdělání je vysoká. Většina novinářů má diplom z vysoké školy univerzitního nebo neuniverzitního typu: 22,9 % dokončilo bakalářské, 41,3 % magisterské, 3,5 % absolvovalo doktorské studium. 8,3 % žurnalistů studovalo na vysoké škole, ale nedokončilo ji. Zbývající část respondentů v našem vzorku začala pracovat po střední škole. Většina těch, kteří studovali vysokou, se specializovala na žurnalistiku nebo komunikační studia (38 % studovalo žurnalistiku, 13,1 % nějaký jiný komunikační obor, 11,7 % jak žurnalistiku, tak jiný komunikační obor).
Novináři v newsroomu
85,6 % respondentů pracovalo na plný úvazek, 4,1 % byli lidé částečně zaměstnaní, 8,6 % byli novináři na „volné noze“, 1,7 % uvedlo jiný typ zaměstnání než předchozí 3 možnosti. Téměř 2/3 zaměstnaných žurnalistů (65,6 %) měly smlouvu na dobu neurčitou, 34,4 % na dobu určitou.
V průměru pracovali respondenti jako novináři 10,79 let (s=8,15) a téměř polovina z nich měla v tomto oboru pouze 8 let pracovních zkušeností. Valná většina žurnalistů (80,8 %) musela pracovat na různých tématech a pouze 19,2 % z nich si mohlo „dovolit luxus“ soustředit se na jednu tematickou oblast. Nedostatek pracovní zkušenosti je spojen s nízkým průměrným věkem. Ve spojení s absencí koncentrované práce na jednom či dvou specifických tématech to může představovat pro novináře handicap při zpracovávání velkých společensky závažných témat, ke kterým je třeba hodně zkušeností i soustředění.
Dotazovaní pracovali v průměru pro 1,23 redakce (s=0,59) a 23,3 % vykonávalo vedle žurnalistiky ještě další placenou práci. Jen 7,3 % respondentů bylo členem profesních novinářských organizací. To je mimo jiné spojeno s historicky podmíněnou velmi nízkou ochotou Čechů vstupovat do jakékoliv organizace, neboť v době komunistické vlády byli všichni nuceni vstupovat do nejrůznějších uskupení a demokracie ve společnosti je vnímána i jako svoboda nebýt členem žádné strany nebo organizace.
Většina novinářů z našeho vzorku pracovala v tištěných denících (36,4 %), 22 % v týdenících, 15, 8 % v rádiu, 10, 7 % v televizi, 6,5 % pak pro online verzi některého z tištěných médií , 4,8 % pro čistě online média, 2,7 % pro zpravodajskou agenturu a 1 % pro časopis s nižší než týdenní periodicitou.
Novinářské role
Rozdíly mezi nejvýznamnějšími a nejméně významnými rolemi jsou podle českých novinářů hodně velké. Zatímco téměř 100 % respondentů považovalo roli „informovat o událostech tak, jak se odehrály“ za velmi významnou, nebo dokonce nejvýznamnější, jen 1,4 % zpovídaných vnímalo jako velmi důležitou úlohu „podporovat vládní politiku“. Druhou nejvýznamnější rolí za zpravováním o událostech pokud možno co nejvíc tak, jak se odehrály, je podle novinářů „být nestranným pozorovatelem“, což je v souladu s liberální západní novinářskou tradicí uplatněnou v Česku po roce 1989 jako určitý normativní žurnalistický ideál. Mezi zpovídanými novináři byla také poměrně silná tendence vzdělávat publikum. Na druhou stranu nepovažovali za příliš významné být vládními oponenty nebo motivovat občany v aktivní politické participaci. Celkově lze říct, že vnímání žurnalistických rolí českými novináři odpovídá normativnímu náhledu na média jako na prostor, ve kterém jsou prezentovány nezkreslené události a informace nezbytné pro politické rozhodování i zvládání každodenních situací.
Tabulka 1: Novinářské role
N |
Procento těch, kteří to považovali za extrémně nebo velmi důležité |
Průměrná hodnota |
Směrodatná odchylka |
|
Informovat o událostech tak, jak se odehrály |
289 |
98,3 |
4,91 |
0,38 |
Být nestranným pozorovatelem |
289 |
91,0 |
4,53 |
0,77 |
Poskytovat analýzu současných událostí |
287 |
66,9 |
3,84 |
0,97 |
Umožnit lidem vyjádřit jejich názor |
287 |
66,6 |
3,83 |
1,16 |
Podporovat toleranci a kulturní diverzitu |
281 |
65,8 |
3,84 |
1,12 |
Vzdělávat publikum |
285 |
52,3 |
3,49 |
1,08 |
Sledovat a kontrolovat politické představitele |
285 |
51,9 |
3,44 |
1,25 |
Poskytovat informace, které lidé potřebují k politickým rozhodnutím |
284 |
46,1 |
3,17 |
1,32 |
Sledovat a kontrolovat podnikatelské kruhy |
289 |
39,1 |
3,14 |
1,21 |
Poskytovat typ informací, který zaujme co nejširší publikum |
285 |
38,2 |
3,09 |
1,24 |
Poskytovat rady, orientaci a směr pro každodenní život |
282 |
35,5 |
2,93 |
1,28 |
Vyprávět příběhy o světě |
274 |
32,8 |
2,72 |
1,42 |
Nastolovat politickou agendu |
288 |
31,6 |
2,91 |
1,15 |
Poskytovat zábavu a relaxaci |
286 |
31,1 |
2,96 |
1,12 |
Podporovat národní rozvoj |
280 |
26,1 |
2,65 |
1,25 |
Podporovat společenskou změnu |
279 |
25,4 |
2,71 |
1,28 |
Ovlivňovat veřejné mínění |
283 |
22,3 |
2,63 |
1,20 |
Motivovat lidi k aktivní politické participaci |
286 |
18,2 |
2,32 |
1,23 |
Přenášet pozitivní obraz vládnoucích politiků |
281 |
4,3 |
1,51 |
0.90 |
Být oponentem vlády |
275 |
1,8 |
1,54 |
0,85 |
Podporovat vládní politiku |
279 |
1,4 |
1,35 |
0,71 |
Otázka: Prosím, řekněte mi, jak důležitá je každá z těchto věcí pro vaši práci. 5 znamená, že ji považujete za extrémně důležitou, 4 znamená velmi důležitá, 3 znamená docela důležitá, 2 znamená málo důležitá a 1 znamená bezvýznamná.
Profesní etika
Valná většina českých novinářů považuje podle svého vyjádření profesní etiku za nesmírně důležitou. Většina respondentů uváděla, že novináři by se měli vždy chovat podle profesních etických kodexů bez ohledu na situaci a její kontext. Ve stejnou chvíli ovšem více než polovina zpovídaných souhlasila s tím, že co je etické, závisí na konkrétní situaci, a že je akceptovatelné, když jdou etické standardy stranou, pakliže to mimořádné okolnosti vyžadují.
Existuje také poměrně silný kontrast mezi obecnými proklamacemi o významu profesní etiky a seznamem akceptovatelných výjimek. V České republice můžeme nalézt několik faktorů, které tuto protichůdnost podporují. V první řadě se jedná o velké změny ve vlastnictví médií v posledních letech, kdy zahraniční (západní) vlastníci opustili českou mediální krajinu a média prodali výrazným místním podnikatelským uskupením. S tím, jak odešli západní vlastníci, oslabily určitým způsobem i západní žurnalistické standardy.
Druhým faktorem je malá důležitost a pasivní role českých profesních organizací, takže v podstatě nikdo novinářskou kulturu nekultivuje.
Pokud se budeme bavit o kontroverzních metodách získávání informací, většina českých žurnalistů považuje v určitých situacích za akceptovatelné skryté nahrávání, zaměstnání „naoko“ jen kvůli získání interních informací, využití důvěrných dokumentů bez povolení, vydávání se za někoho jiného nebo placení za důvěrné informace. Naopak za hodně problematické považují čeští novináři přijetí peněz od zdroje informací, účelové úpravy fotografií, publikování zpráv s neověřeným obsahem nebo upravování či vymýšlení si citací.
Tabulka 2: Etické smýšlení novinářů
N |
Procento těch, kteří rozhodně nebo částečně souhlasili |
Průměrná hodnota |
Směrodatná odchylka |
|
Novináři by vždy měli dodržovat kodexy profesní etiky bez ohledu na situaci a souvislosti. |
290 |
86,9 |
4,33 |
0,91 |
Co lze v žurnalistice považovat za etické, závisí na konkrétní situaci. |
287 |
60,3 |
3,37 |
1,26 |
V případě, že to vyžadují mimořádné okolnosti, je akceptovatelné, když jdou etické standardy stranou. |
286 |
59,8 |
3,52 |
1,14 |
Je záležitostí osobního úsudku, co v žurnalistice považovat za etické. |
287 |
31,7 |
2,61 |
1,24 |
Otázka: Následující tvrzení popisují různé přístupy k žurnalistice. U každé z nich mi, prosím, řekněte, jak moc s nimi souhlasíte, nebo nesouhlasíte. 5 znamená, že rozhodně souhlasíte, 4 znamená, že částečně souhlasíte, 3 znamená, že nejste rozhodnutý, 2 znamená, že spíš nesouhlasíte, a 1 znamená, že silně nesouhlasíte.
Tabulka 3: Ospravedlnitelnost použití kontroverzních metod získávání informací
N |
Procento těch, podle nichž je daná věc vždy ospravedlnitelná |
Procento těch, podle nichž je daná věc občas ospravedlnitelná |
|
Použití skrytých kamer nebo mikrofonů |
288 |
17,0 |
72,6 |
Nechat se zaměstnat ve firmě nebo v organizaci pro získání interních informací |
285 |
13,7 |
63,5 |
Použití důvěrných nebo vládních dokumentů bez povolení |
282 |
10,6 |
69,9 |
Využití herců pro přehrání nebo dramatizaci zpráv |
258 |
7,4 |
32,9 |
Vydávání se za někoho jiného |
284 |
4,9 |
61,6 |
Placení za důvěrné informace |
284 |
4,2 |
54,9 |
Vyvíjení nátlaku na člověka, který má informace, ale nechce je poskytnout pro potřeby reportáže |
284 |
3,9 |
38,4 |
Pozměňování fotografií |
281 |
2,1 |
18,5 |
Využívání osobních dokumentů, jako jsou dopisy nebo fotografie, bez povolení |
284 |
1,8 |
42,3 |
Pozměňování nebo vymýšlení si citací |
284 |
1,1 |
20,4 |
Publikování zpráv s neověřeným obsahem |
284 |
0,4 |
21,5 |
Přijímání peněz od informátorů |
287 |
0,3 |
1,4 |
Otázka: Co z následujících postupů je podle vás v případě významné zprávy možná občas ospravedlnitelné a co byste naopak v žádném případě neschvalovali?
Profesní autonomie a vlivy
Na základě výsledků výzkumu lze usuzovat, že čeští novináři měli pocit, že požívají poměrně vysoké míry profesní autonomie. 71,1 % respondentů uvedlo, že má úplnou nebo velkou svobodu při výběru událostí, které chtějí zpracovávat. O něco vyšší počet novinářů (75,5 %) řekl, že mají velkou nebo dokonce úplnou svobodu v činění rozhodnutí, které aspekty událostí by v jejich textech měly být zvýrazněny.
Jiná je situace ve chvíli, kdy se dostaneme k zapojení do editorské činnosti a určování směřování celého média. Tam měli řadoví novináři méně autonomie a byl daleko větší vliv formální hierarchické struktury. 48,6 % všech zpovídaných žurnalistů (mezi kterými byli zastoupeni i vedoucí pracovníci) uvedlo, že se vždy nebo velmi často účastní rozhodovacích procesů (minimálně formou účasti na poradách ke koordinaci obsahu či zasahováním do výběru hlavních událostí).
Dvěma nejvýznamnějšími vnímanými vlivy na novinářskou práci v Česku jsou etika a přístup k informacím pro události, které chtějí respondenti zpracovávat. Velká většina respondentů považovala dále za velmi významné vlivy osobní hodnoty a přesvědčení, stejně jako praktické záležitosti – mediální legislativu a regulaci, finanční zdroje vyčleněné pro práci na zpracování událostí a to, kolik času na danou věc novináři mají.
Vliv nátlakových skupin, zvažování náboženských otázek nebo vliv vládních úředníků naopak nebyly podle českých žurnalistů pro jejich práci nijak významné.
Obecně můžeme říct, že vliv vnějších subjektů byl vnímán jako méně významný než vlivy kolegů nebo aspektů spojených přímo s novinářskými rutinami.
Tabulka 4: Vnímané vlivy
N |
Procento těch, kteří daný faktor považovali za extrémně nebo velmi vlivný |
Průměrná hodnota |
Směrodatná odchylka |
|
Žurnalistická etika |
286 |
90,2 |
4,42 |
0,83 |
Přístup k informacím |
286 |
86,0 |
4,38 |
0,83 |
Vaše osobní hodnoty a přesvědčení |
286 |
73,8 |
4,02 |
1,02 |
Mediální legislativa a regulace |
287 |
70,0 |
3,95 |
1,12 |
Finance alokované na sběr informací |
286 |
69,9 |
3,91 |
0,99 |
Časové limity |
289 |
67,1 |
3,80 |
1,02 |
Editoři |
282 |
60,3 |
3,60 |
1,06 |
Zpětná vazba od publika |
290 |
57,9 |
3,58 |
1,14 |
Vztahy se zdroji informací |
285 |
52,6 |
3,43 |
1,19 |
Redakční politika |
276 |
50,0 |
3,43 |
1,07 |
Vaši kolegové v redakci |
287 |
44,3 |
3,37 |
1,01 |
Manažeři mediální organizace |
280 |
39,3 |
3,04 |
1,22 |
Výzkum publika a dat |
268 |
36,2 |
3,04 |
1,15 |
Přátelé, známí a rodina |
288 |
33,0 |
2,87 |
1,33 |
Konkurenční media |
289 |
27,7 |
2,90 |
1,04 |
Vlastnící médií |
257 |
24,5 |
2,61 |
1,28 |
Zohlednění inzertních potřeb |
263 |
16,7 |
2,30 |
1,23 |
Armáda, policie a státní bezpečnost |
266 |
15,8 |
2,14 |
1,19 |
Kolegové z jiných médií |
291 |
15,1 |
2,43 |
1,00 |
Očekávání zisku |
261 |
14,9 |
2,16 |
1,17 |
Cenzura |
279 |
14,0 |
1,85 |
1,27 |
Politici |
285 |
9,8 |
1,86 |
1,08 |
Public relations |
285 |
6,3 |
2,06 |
0,97 |
Podnikatelé |
286 |
5,9 |
1,65 |
0,95 |
Vládní úředníci |
287 |
4,9 |
1,57 |
0,89 |
Náboženské otázky |
268 |
4,5 |
1,54 |
0,93 |
Nátlakové skupiny |
286 |
2,8 |
1,47 |
0,78 |
Otázka: Tady je seznam potenciálních zdrojů vlivu. Prosím, řekněte mi, jak moc je každý z nich významný pro vaši práci. 5 znamená extrémně ovlivňující, 4 znamená velmi ovlivňující, 3 znamená docela ovlivňující, 2 znamená nepříliš ovlivňující a 1 znamená nijak neovlivňující.
Vývoj žurnalistiky
Většina novinářů odpověděla, že změny v žurnalistice v posledních letech jsou spojeny s digitálním obratem v jejich profesi. Digitalizace a nárůst významu sociálních sítí přinesly významné zvýšení průměru hodin strávených v práci, využívání vyhledavačů, interakce s publikem a velmi podstatným se stalo výborné zacházení s technologiemi.
Zároveň podle zpovídaných poklesl čas na rešeršování informací ke zpracovávaným událostem, stejně jako důvěryhodnost žurnalistiky. Příčinou posledně jmenovaného může být i dlouhodobá snaha některých politiků obviňovat novináře ze všech problémů země.
Na otázky o vývoji žurnalistiky a změnách v ní odpovídali pouze novináři s pěti a více lety praxe.
Tabulka 5: Změny v žurnalistice
N |
Procento těch, kteří uvedli, že význam daného aspektu se zvýšil |
Procento těch, kteří řekli, že daný aspekt na významu ztratil |
|
Použití vyhledavačů |
215 |
94,4 |
0 |
Technické dovednosti |
215 |
87,9 |
0,5 |
Průměrný počet hodin, které novináři stráví prací |
214 |
75,2 |
2,8 |
Interakce mezi novináři a jejich publikem |
211 |
58,8 |
7,1 |
Společenská relevance žurnalistiky |
213 |
32,4 |
23,0 |
Svoboda novinářů rozhodnout o úpravách svého textu/příspěvku |
205 |
23,9 |
17,6 |
Důvěryhodnost žurnalistiky |
212 |
13,7 |
49,1 |
Mít žurnalistické nebo příbuzné vzdělání |
210 |
7,6 |
34,3 |
Čas na rešeršování informací |
211 |
7,1 |
61,6 |
Mít titul z univerzity |
208 |
8,2 |
24,0 |
Otázka: Řekněte mi, prosím, zda si myslíte, že u následujících aspektů práce v ČR došlo ke zvýšení nebo k poklesu. 5 znamená, že došlo k velkému zvýšení, 4 znamená, že došlo k určitému zvýšení, 3 znamená, že nedošlo ke změně, 2 znamená, že došlo k určitému poklesu, a 1 znamená, že došlo k velkému poklesu.
Tabulka 6: Změny ve vnímaných vlivech na žurnalistiku
N |
Procento těch, kteří uvedli, že daný vliv/vliv daného faktoru zesílil |
Procento těch, kteří řekli, že daný vliv/vliv daného faktoru zeslábl |
|
Sociální média, jako např. Facebook nebo Twitter |
217 |
95,9 |
0,9 |
Obsahy generované uživateli, jako například blogy |
212 |
79,2 |
3,3 |
Komerční tlaky |
208 |
71,6 |
4,3 |
Zvažování reklamních faktorů |
209 |
69,9 |
6,2 |
Tlaky konkurence |
213 |
69,5 |
6,1 |
Tlak směrem k bulvárním zprávám |
212 |
69,3 |
6,1 |
Public relations |
212 |
62,3 |
5,2 |
Zapojení publika do produkce zpráv |
213 |
57,7 |
9,4 |
Zpětná vazba od publika |
214 |
54,7 |
8,9 |
Výzkum publika |
201 |
49,8 |
7,0 |
Západní způsob žurnalistiky |
154 |
37,7 |
17,5 |
Novinářské vzdělání |
210 |
21,4 |
29,5 |
Etické standardy |
213 |
18,3 |
43,7 |
Otázka: Řekněte mi, prosím, do jaké míry tyto vliv zesílily nebo zeslábly během posledních pěti let v ČR. 5 znamená, že hodně zesílily, 4 znamená, že poněkud zesílily, 3 znamená, že se nezměnily, 2 znamená, že poněkud zeslábly, a 1 znamená, že hodně zeslábly.
Důvěra novinářů
Novináři v Česku hodně věří vlastní instituci, tedy zpravodajským médiím. Velké důvěry se mezi nimi těší též armáda, tady je ale nutné poznamenat, že je jen velmi málo příležitostí, při kterých se čeští žurnalisté dostanou s vojáky do kontaktu. Spolu se zohledněním relativně nízkého věku zpovídaných novinářů pak můžeme spekulovat i o tom, zda tato důvěra není jen vyjádřením absence špatných zkušeností s touto veřejnou institucí. Relativně vysoká je důvěra také v justici a policii. Velmi nízká je naopak důvěra v představitele církví nebo odborů, což může být opět dědictví komunistické minulosti společnosti. Relativně malé důvěře se těší i vláda, parlament, politické strany a politici obecně. I zde můžeme připomenout možný vliv výše zmiňovaných problematických vztahů mezi českými politiky a novináři.
Tabulka 7: Důvěra novinářů ve společenské instituce a aktéry
N |
Procento těch, kteří uvedli, že mají v danou instituci pnou důvěru, nebo jí velmi věří |
Průměrná hodnota |
Směrodatná odchylka |
|
Zpravodajská média |
263 |
41,8 |
3,29 |
0,83 |
Armáda |
251 |
39,4 |
3,19 |
0,94 |
Justice/soudy |
262 |
35,1 |
3,15 |
0,90 |
Policie |
262 |
30,9 |
3,12 |
0,81 |
Náboženští vůdci |
243 |
7,4 |
1,80 |
1,00 |
Odbory |
251 |
6,8 |
2,14 |
0,95 |
Vláda |
253 |
5,9 |
2,17 |
0,87 |
Parlament |
254 |
5,5 |
2,24 |
0,84 |
Politické strany |
256 |
0,8 |
1,78 |
0,66 |
Politici obecně |
256 |
0,8 |
1,88 |
0,68 |
Otázka: Prosím, vyjádřete na stupnici od 5 do 1, nakolik vy osobně věříte každé z následujících institucí. 5 znamená, že instituci plně důvěřujete, 4 znamená, že jí věříte hodně, 3 znamená, že jí docela věříte, 2 znamená, že jí věříte trochu, a 1 znamená, že instituci nevěříte vůbec.
Alice N. Tejkalová, Filip Láb
Metodologické informace
Velikost populace: |
1191 novinářů (odhad) pracujících ve zpravodajských médiích definovaných metodologickým manuálem výzkumu. |
Výběr vzorku: |
Systematický stratifikovaný výběr redakcí a výběr vzorku novinářů přímo v redakcích převážně způsobem sněhové koule. |
Velikost vzorku: |
291 novinářů. |
Způsob dotazování: |
Osobní, po telefonu, poštou nebo e-mailem a online. |
Procento odpovědí: |
65 %. |
Období sběru dat: |
10/2012 – 03/2014. |
(Text je překladem výzkumné zprávy publikované na www.worldsofjournalism.org.)