Zpráva z výzkumu

Na základě výsledků našeho výzkumu můžeme říct, že čeští novináři ve zpravodajských médiích jsou obecně docela mladí, vzdělaní lidé, častěji muži než ženy. Z 291 dotazovaných novinářů v České republice bylo 165 mužů (56,7 %) a 126 žen (43,3 %), což podle odhadů reflektuje situaci v redakcích. Totéž lze říct o relativně nízkém průměrném věku žurnalistů – 35,68 let (s=9,44, polovina respondentů byla přitom mladší 34 let), neboť existuje generační propast způsobená společenskými změnami po sametové revoluci v roce 1989. Celková úroveň vzdělání je vysoká. Většina novinářů má diplom z vysoké školy univerzitního nebo neuniverzitního typu: 22,9 % dokončilo bakalářské, 41,3 % magisterské, 3,5 % absolvovalo doktorské studium. 8,3 % žurnalistů studovalo na vysoké škole, ale nedokončilo ji. Zbývající část respondentů v našem vzorku začala pracovat po střední škole. Většina těch, kteří studovali vysokou, se specializovala na žurnalistiku nebo komunikační studia (38 % studovalo žurnalistiku, 13,1 % nějaký jiný komunikační obor, 11,7 % jak žurnalistiku, tak jiný komunikační obor).

Novináři v newsroomu

85,6 % respondentů pracovalo na plný úvazek, 4,1 % byli lidé částečně zaměstnaní, 8,6 % byli novináři na „volné noze“, 1,7 % uvedlo jiný typ zaměstnání než předchozí 3 možnosti. Téměř 2/3 zaměstnaných žurnalistů (65,6 %) měly smlouvu na dobu neurčitou, 34,4 % na dobu určitou.

V průměru pracovali respondenti jako novináři 10,79 let (s=8,15) a téměř polovina z nich měla v tomto oboru pouze 8 let pracovních zkušeností.  Valná většina žurnalistů (80,8 %) musela pracovat na různých tématech a pouze 19,2 % z nich si mohlo „dovolit luxus“ soustředit se na jednu tematickou oblast.  Nedostatek pracovní zkušenosti je spojen s nízkým průměrným věkem. Ve spojení s absencí koncentrované práce na jednom či dvou specifických tématech to může představovat pro novináře handicap při zpracovávání velkých společensky závažných témat, ke kterým je třeba hodně zkušeností i soustředění.

Dotazovaní pracovali v průměru pro 1,23 redakce (s=0,59) a 23,3 % vykonávalo vedle žurnalistiky ještě další placenou práci. Jen 7,3 % respondentů bylo členem profesních novinářských organizací. To je mimo jiné spojeno s historicky podmíněnou velmi nízkou ochotou Čechů vstupovat do jakékoliv organizace, neboť v době komunistické vlády byli všichni nuceni vstupovat do nejrůznějších uskupení a demokracie ve společnosti je vnímána i jako svoboda nebýt členem žádné strany nebo organizace.

Většina novinářů z našeho vzorku pracovala v tištěných denících (36,4 %), 22 % v týdenících, 15, 8 % v rádiu, 10, 7 % v televizi, 6,5 % pak pro online verzi některého z tištěných médií , 4,8 % pro čistě online média, 2,7 % pro zpravodajskou agenturu a 1 % pro časopis s nižší než týdenní periodicitou.

Novinářské role

Rozdíly mezi nejvýznamnějšími a nejméně významnými rolemi jsou podle českých novinářů hodně velké. Zatímco téměř 100 % respondentů považovalo roli „informovat o událostech tak, jak se odehrály“ za velmi významnou, nebo dokonce nejvýznamnější, jen 1,4 % zpovídaných vnímalo jako velmi důležitou úlohu „podporovat vládní politiku“. Druhou nejvýznamnější rolí za zpravováním o událostech pokud možno co nejvíc tak, jak se odehrály, je podle novinářů „být nestranným pozorovatelem“, což je v souladu s liberální západní novinářskou tradicí uplatněnou v Česku po roce 1989 jako určitý normativní žurnalistický ideál. Mezi zpovídanými novináři byla také poměrně silná tendence vzdělávat publikum. Na druhou stranu nepovažovali za příliš významné být vládními oponenty nebo motivovat občany v aktivní politické participaci. Celkově lze říct, že vnímání žurnalistických rolí českými novináři odpovídá normativnímu náhledu na média jako na prostor, ve kterém jsou prezentovány nezkreslené události a informace nezbytné pro politické rozhodování i zvládání každodenních situací.

Tabulka 1: Novinářské role
N
Procento těch, kteří to považovali za extrémně nebo velmi důležité
Průměrná hodnota
Směrodatná odchylka
Informovat o událostech tak, jak se odehrály
289
98,3
4,91
0,38
Být nestranným pozorovatelem
289
91,0
4,53
0,77
Poskytovat analýzu současných událostí
287
66,9
3,84
0,97
Umožnit lidem vyjádřit jejich názor
287
66,6
3,83
1,16
Podporovat toleranci a kulturní diverzitu
281
65,8
3,84
1,12
Vzdělávat publikum
285
52,3
3,49
1,08
Sledovat a kontrolovat politické představitele
285
51,9
3,44
1,25
Poskytovat informace, které lidé potřebují k politickým rozhodnutím
284
46,1
3,17
1,32
Sledovat a kontrolovat podnikatelské kruhy
289
39,1
3,14
1,21
Poskytovat typ informací, který zaujme co nejširší publikum
285
38,2
3,09
1,24
Poskytovat rady, orientaci a směr pro každodenní život
282
35,5
2,93
1,28
Vyprávět příběhy o světě
274
32,8
2,72
1,42
Nastolovat politickou agendu
288
31,6
2,91
1,15
Poskytovat zábavu a relaxaci
286
31,1
2,96
1,12
Podporovat národní rozvoj
280
26,1
2,65
1,25
Podporovat společenskou změnu
279
25,4
2,71
1,28
Ovlivňovat veřejné mínění
283
22,3
2,63
1,20
Motivovat lidi k aktivní politické participaci
286
18,2
2,32
1,23
Přenášet pozitivní obraz vládnoucích politiků
281
4,3
1,51
0.90
Být oponentem vlády
275
1,8
1,54
0,85
Podporovat vládní politiku
279
1,4
1,35
0,71
Otázka: Prosím, řekněte mi, jak důležitá je každá z těchto věcí pro vaši práci. 5 znamená, že ji považujete za extrémně důležitou, 4 znamená velmi důležitá, 3 znamená docela důležitá, 2 znamená málo důležitá a 1 znamená bezvýznamná.

Profesní etika

Valná většina českých novinářů považuje podle svého vyjádření profesní etiku za nesmírně důležitou. Většina respondentů uváděla, že novináři by se měli vždy chovat podle profesních etických kodexů bez ohledu na situaci a její kontext. Ve stejnou chvíli ovšem více než polovina zpovídaných souhlasila s tím, že co je etické, závisí na konkrétní situaci, a že je akceptovatelné, když jdou etické standardy stranou, pakliže to mimořádné okolnosti vyžadují.

Existuje také poměrně silný kontrast mezi obecnými proklamacemi o významu profesní etiky a seznamem akceptovatelných výjimek. V České republice můžeme nalézt několik faktorů, které tuto protichůdnost podporují. V první řadě se jedná o velké změny ve vlastnictví médií v posledních letech, kdy zahraniční (západní) vlastníci opustili českou mediální krajinu a média prodali výrazným místním podnikatelským uskupením. S tím, jak odešli západní vlastníci, oslabily určitým způsobem i západní žurnalistické standardy.

Druhým faktorem je malá důležitost a pasivní role českých profesních organizací, takže v podstatě nikdo novinářskou kulturu nekultivuje.

Pokud se budeme bavit o kontroverzních metodách získávání informací, většina českých žurnalistů považuje v určitých situacích za akceptovatelné skryté nahrávání, zaměstnání „naoko“ jen kvůli získání interních informací, využití důvěrných dokumentů bez povolení, vydávání se za někoho jiného nebo placení za důvěrné informace. Naopak za hodně problematické považují čeští novináři přijetí peněz od zdroje informací, účelové úpravy fotografií, publikování zpráv s neověřeným obsahem nebo upravování či vymýšlení si citací.

Tabulka 2: Etické smýšlení novinářů
N
Procento těch, kteří rozhodně nebo částečně souhlasili
Průměrná hodnota
Směrodatná odchylka
Novináři by vždy měli dodržovat kodexy profesní etiky bez ohledu na situaci a souvislosti.
290
86,9
4,33
0,91
Co lze v žurnalistice považovat za etické, závisí na konkrétní situaci.
287
60,3
3,37
1,26
V případě, že to vyžadují mimořádné okolnosti, je akceptovatelné, když jdou etické standardy stranou.
286
59,8
3,52
1,14
Je záležitostí osobního úsudku, co v žurnalistice považovat za etické.
287
31,7
2,61
1,24
Otázka: Následující tvrzení popisují různé přístupy k žurnalistice. U každé z nich mi, prosím, řekněte, jak moc s nimi souhlasíte, nebo nesouhlasíte. 5 znamená, že rozhodně souhlasíte, 4 znamená, že částečně souhlasíte, 3 znamená, že nejste rozhodnutý, 2 znamená, že spíš nesouhlasíte, a 1 znamená, že silně nesouhlasíte.
Tabulka 3: Ospravedlnitelnost použití kontroverzních metod získávání informací
N
Procento těch, podle nichž je daná věc vždy ospravedlnitelná
Procento těch, podle nichž je daná věc občas ospravedlnitelná
Použití skrytých kamer nebo mikrofonů
288
17,0
72,6
Nechat se zaměstnat ve firmě nebo v organizaci pro získání interních informací
285
13,7
63,5
Použití důvěrných nebo vládních dokumentů bez povolení
282
10,6
69,9
Využití herců pro přehrání nebo dramatizaci zpráv
258
7,4
32,9
Vydávání se za někoho jiného
284
4,9
61,6
Placení za důvěrné informace
284
4,2
54,9
Vyvíjení nátlaku na člověka, který má informace, ale nechce je poskytnout pro potřeby reportáže
284
3,9
38,4
Pozměňování fotografií
281
2,1
18,5
Využívání osobních dokumentů, jako jsou dopisy nebo fotografie, bez povolení
284
1,8
42,3
Pozměňování nebo vymýšlení si citací
284
1,1
20,4
Publikování zpráv s neověřeným obsahem
284
0,4
21,5
Přijímání peněz od informátorů
287
0,3
1,4
Otázka: Co z následujících postupů je podle vás v případě významné zprávy možná občas ospravedlnitelné a co byste naopak v žádném případě neschvalovali?

Profesní autonomie a vlivy

Na základě výsledků výzkumu lze usuzovat, že čeští novináři měli pocit, že požívají poměrně vysoké míry profesní autonomie. 71,1 % respondentů uvedlo, že má úplnou nebo velkou svobodu při výběru událostí, které chtějí zpracovávat. O něco vyšší počet novinářů (75,5 %) řekl, že mají velkou nebo dokonce úplnou svobodu v činění rozhodnutí, které aspekty událostí by v jejich textech měly být zvýrazněny.

Jiná je situace ve chvíli, kdy se dostaneme k zapojení do editorské činnosti a určování směřování celého média. Tam měli řadoví novináři méně autonomie a byl daleko větší vliv formální hierarchické struktury. 48,6 % všech zpovídaných žurnalistů (mezi kterými byli zastoupeni i vedoucí pracovníci) uvedlo, že se vždy nebo velmi často účastní rozhodovacích procesů (minimálně formou účasti na poradách ke koordinaci obsahu či zasahováním do výběru hlavních událostí).

Dvěma nejvýznamnějšími vnímanými vlivy na novinářskou práci v Česku jsou etika a přístup k informacím pro události, které chtějí respondenti zpracovávat. Velká většina respondentů považovala dále za velmi významné vlivy osobní hodnoty a přesvědčení, stejně jako praktické záležitosti – mediální legislativu a regulaci, finanční zdroje vyčleněné pro práci na zpracování událostí a to, kolik času na danou věc novináři mají.

Vliv nátlakových skupin, zvažování náboženských otázek nebo vliv vládních úředníků naopak nebyly podle českých žurnalistů pro jejich práci nijak významné.

Obecně můžeme říct, že vliv vnějších subjektů byl vnímán jako méně významný než vlivy kolegů nebo aspektů spojených přímo s novinářskými rutinami.

Tabulka 4: Vnímané vlivy
N
Procento těch, kteří daný faktor považovali za extrémně nebo velmi vlivný
Průměrná hodnota
Směrodatná odchylka
Žurnalistická etika
286
90,2
4,42
0,83
Přístup k informacím
286
86,0
4,38
0,83
Vaše osobní hodnoty a přesvědčení
286
73,8
4,02
1,02
Mediální legislativa a regulace
287
70,0
3,95
1,12
Finance alokované na sběr informací
286
69,9
3,91
0,99
Časové limity
289
67,1
3,80
1,02
Editoři
282
60,3
3,60
1,06
Zpětná vazba od publika
290
57,9
3,58
1,14
Vztahy se zdroji informací
285
52,6
3,43
1,19
Redakční politika
276
50,0
3,43
1,07
Vaši kolegové v redakci
287
44,3
3,37
1,01
Manažeři mediální organizace
280
39,3
3,04
1,22
Výzkum publika a dat
268
36,2
3,04
1,15
Přátelé, známí a rodina
288
33,0
2,87
1,33
Konkurenční media
289
27,7
2,90
1,04
Vlastnící médií
257
24,5
2,61
1,28
Zohlednění inzertních potřeb
263
16,7
2,30
1,23
Armáda, policie a státní bezpečnost
266
15,8
2,14
1,19
Kolegové z jiných médií
291
15,1
2,43
1,00
Očekávání zisku
261
14,9
2,16
1,17
Cenzura
279
14,0
1,85
1,27
Politici
285
9,8
1,86
1,08
Public relations
285
6,3
2,06
0,97
Podnikatelé
286
5,9
1,65
0,95
Vládní úředníci
287
4,9
1,57
0,89
Náboženské otázky
268
4,5
1,54
0,93
Nátlakové skupiny
286
2,8
1,47
0,78
Otázka: Tady je seznam potenciálních zdrojů vlivu. Prosím, řekněte mi, jak moc je každý z nich významný pro vaši práci. 5 znamená extrémně ovlivňující, 4 znamená velmi ovlivňující, 3 znamená docela ovlivňující, 2 znamená nepříliš ovlivňující a 1 znamená nijak neovlivňující.

Vývoj žurnalistiky

Většina novinářů odpověděla, že změny v žurnalistice v posledních letech jsou spojeny s digitálním obratem v jejich profesi. Digitalizace a nárůst významu sociálních sítí přinesly významné zvýšení průměru hodin strávených v práci, využívání vyhledavačů, interakce s publikem a velmi podstatným se stalo výborné zacházení s technologiemi.

Zároveň podle zpovídaných poklesl čas na rešeršování informací ke zpracovávaným událostem, stejně jako důvěryhodnost žurnalistiky. Příčinou posledně jmenovaného může být i dlouhodobá snaha některých politiků obviňovat novináře ze všech problémů země.

Na otázky o vývoji žurnalistiky a změnách v ní odpovídali pouze novináři s pěti a více lety praxe.

Tabulka 5: Změny v žurnalistice
N
Procento těch, kteří uvedli, že význam daného aspektu se zvýšil
Procento těch, kteří řekli, že daný aspekt na významu ztratil
Použití vyhledavačů
215
94,4
0
Technické dovednosti
215
87,9
0,5
Průměrný počet hodin, které novináři stráví prací
214
75,2
2,8
Interakce mezi novináři a jejich publikem
211
58,8
 7,1
Společenská relevance žurnalistiky
213
32,4
23,0
Svoboda novinářů rozhodnout o úpravách svého textu/příspěvku
205
23,9
17,6
Důvěryhodnost žurnalistiky
212
13,7
49,1
Mít žurnalistické nebo příbuzné vzdělání
210
7,6
34,3
Čas na rešeršování informací
211
7,1
 61,6
Mít titul z univerzity
208
8,2
24,0
Otázka: Řekněte mi, prosím, zda si myslíte, že u následujících aspektů práce v ČR došlo ke zvýšení nebo k poklesu. 5 znamená, že došlo k velkému zvýšení, 4 znamená, že došlo k určitému zvýšení, 3 znamená, že nedošlo ke změně, 2 znamená, že došlo k určitému poklesu, a 1 znamená, že došlo k velkému poklesu.
Tabulka 6: Změny ve vnímaných vlivech na žurnalistiku
N
Procento těch, kteří uvedli, že daný vliv/vliv daného faktoru zesílil
Procento těch, kteří řekli, že daný vliv/vliv daného faktoru zeslábl
Sociální média, jako např. Facebook nebo Twitter
217
95,9
0,9
Obsahy generované uživateli, jako například blogy
212
79,2
3,3
Komerční tlaky
208
71,6
4,3
Zvažování reklamních faktorů
209
69,9
6,2
Tlaky konkurence
213
69,5
6,1
Tlak směrem k bulvárním zprávám
212
69,3
6,1
Public relations
212
62,3
5,2
Zapojení publika do produkce zpráv
213
57,7
9,4
Zpětná vazba od publika
214
54,7
8,9
Výzkum publika
201
49,8
7,0
Západní způsob žurnalistiky
154
37,7
17,5
Novinářské vzdělání
210
21,4
29,5
Etické standardy
213
18,3
43,7
Otázka: Řekněte mi, prosím, do jaké míry tyto vliv zesílily nebo zeslábly během posledních pěti let v ČR. 5 znamená, že hodně zesílily, 4 znamená, že poněkud zesílily, 3 znamená, že se nezměnily, 2 znamená, že poněkud zeslábly, a 1 znamená, že hodně zeslábly. 

Důvěra novinářů

Novináři v Česku hodně věří vlastní instituci, tedy zpravodajským médiím. Velké důvěry se mezi nimi těší též armáda, tady je ale nutné poznamenat, že je jen velmi málo příležitostí, při kterých se čeští žurnalisté dostanou s vojáky do kontaktu. Spolu se zohledněním relativně nízkého věku zpovídaných novinářů pak můžeme spekulovat i o tom, zda tato důvěra není jen vyjádřením absence špatných zkušeností s touto veřejnou institucí. Relativně vysoká je důvěra také v justici a policii. Velmi nízká je naopak důvěra v představitele církví nebo odborů, což může být opět dědictví komunistické minulosti společnosti. Relativně malé důvěře se těší i vláda, parlament, politické strany a politici obecně. I zde můžeme připomenout možný vliv výše zmiňovaných problematických vztahů mezi českými politiky a novináři.

Tabulka 7: Důvěra novinářů ve společenské instituce a aktéry
N
Procento těch, kteří uvedli, že mají v danou instituci pnou důvěru, nebo jí velmi věří
Průměrná hodnota
Směrodatná odchylka
Zpravodajská média
263
41,8
3,29
0,83
Armáda
251
39,4
3,19
0,94
Justice/soudy
262
35,1
3,15
0,90
Policie
262
30,9
3,12
0,81
Náboženští vůdci
243
7,4
1,80
1,00
Odbory
251
6,8
2,14
0,95
Vláda
253
5,9
2,17
0,87
Parlament
254
5,5
2,24
0,84
Politické strany
256
0,8
1,78
0,66
Politici obecně
256
0,8
1,88
0,68
Otázka: Prosím, vyjádřete na stupnici od 5 do 1, nakolik vy osobně věříte každé z následujících institucí. 5 znamená, že instituci plně důvěřujete, 4 znamená, že jí věříte hodně, 3 znamená, že jí docela věříte, 2 znamená, že jí věříte trochu, a 1 znamená, že instituci nevěříte vůbec.

Alice N. Tejkalová, Filip Láb

Metodologické informace

Velikost populace: 
1191 novinářů (odhad) pracujících ve zpravodajských médiích definovaných metodologickým manuálem výzkumu.
Výběr vzorku: 
Systematický stratifikovaný výběr redakcí a výběr vzorku novinářů přímo v redakcích převážně způsobem sněhové koule.
Velikost vzorku: 
291 novinářů.
Způsob dotazování: 
Osobní, po telefonu, poštou nebo e-mailem a online.
Procento odpovědí: 
65 %.
Období sběru dat: 
10/2012 – 03/2014.

(Text je překladem výzkumné zprávy publikované na www.worldsofjournalism.org.)